Pohyby duše

Seznámení se stresem: co to je a jak na nás působí?

O stresu se teď hodně mluví. Aby také ne, však je všude kolem nás. Tlak okolí, nás samotných, existenční otázky, rychlost dnešní doby – to vše na nás klade ohromné nároky. A proto není divu, že se stresem bojujeme (téměř) všichni. Ale co to vlastně ten stres je? Co s námi dělá? To se dozvíte v dnešním článku.

O stresu stručně a jasně

Jednou ze základních definic stresu je, že se jedná o nadměrné psychické, či fyzické zatížení, nebo případně o stav nadměrného ohrožení. Do stavu stresu nás uvádí konkrétní „stresory“, které jsou ovšem pro každého člověka specifické. To znamená, že to, co uvede do stresu vás, nemusí do stresu uvést někoho jiného. A naopak, to, co uvede do stresu někoho z okolí, může vás nechat úplně chladné.

Stres vzniká většinou ve chvíli, kdy se sejde více stresorů najednou, se kterými nedokážete v daný okamžik rychle nic udělat. V tu chvíli přichází stresová reakce. Ta může být fyziologická, emoční, nebo myšlenková.

Odkaz minulosti

Fyziologické reakce na stres, které mozek automaticky spouští, jsou v člověku zakódované ještě z dávné minulosti. Připravují nás totiž na případný útěk či boj s predátorem. Do krve se vyplavují z nadledvinek dva stresové hormony – adrenalin a noradrenalin. Aktivují se svaly nutné pro obrannou reakci. Do svalů v tento moment proudí více živin a svaly tak ztuhnou a napnou se. V minulosti se pak uvolnily právě bojem, nebo útěkem.

To však v dnešní době nejde, protože stres je většinou vyvolán nějakým jiným stresorem, než je predátor – a ten stresor dokonce může být nejen vnější, ale dokonce i vnitřní (může být přímo v nás). Z toho důvodu ztuhlost svalů přetrvává i poté, co stresor odezní. A s tím souvisí i ostatní navazující problémy. Stres může vést i k závažnějším onemocněním jako jsou například srdeční onemocnění, cukrovka, obezita, vysoký tlak, nebo dokonce rakovina. Je také počátkem některých duševních chorob, jako jsou deprese, nebo úzkosti.

Co je stresor a jak může vypadat?

Stresor, jak už bylo řečeno, může být úplně cokoliv. Cokoliv, co ve vás vyvolá negativní reakci. Ovšem běžně se dělí stresové faktory na několik druhů. Patří sem: 

  • Fyzikální faktory – třeba prudké světlo, veliký hluk v místě, kde se nacházíte, nebo třeba nízká, či naopak příliš vysoká okolní teplota
  • Psychické faktory – sem patří hlavně veliká zodpovědnost z povinností, které máte (ať už jsou to povinnosti pracovní, domácí, nebo povinnosti, které vám ukládá vaše společenská role), patří sem třeba i školní povinnosti, dále ale i vaše nesplněná očekávání, či zklamání
  • Sociální faktory – jsou především vztahové záležitosti, ať už se týkají vztahu s kýmkoliv, ale patří sem i váš životní styl (kolik toho naspíte, zda odpočíváte, jak moc se hýbete, případně i to, jak se stravujete)
  • Životní traumatické události – jakákoli vás napadne; nemoc, vážná nemoc, případně úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání a případně i traumatické události globálnějšího charakteru, jako třeba válka. Také existenční otázky. 

To, jak budete reagovat v dospělosti na stres, se vyvíjí už od ranného dětství. Dítě vnímá, co se kolem něj děje a vnímá veškeré situace. Pokud bude tedy stres v dětství větší, pravděpodobně v dospělosti bude nižší frustrační tolerance – tedy schopnost se se stresem vypořádat. 

Pozitivní stres? Co to je?

Ovšem co je zajímavé, stres nemusí mít nutně jen negativní efekt. Existuje totiž i pozitivní stres. Ten se nazývá eustres a vyplývá veskrze z pozitivních situací (třeba svatba, povýšení a další….). Tenhle kamarád je méně zátěžový, a ještě ke všemu je schopný vás vybičovat k vyššímu výkonu.

Můžete ho tedy využít ve svůj prospěch a uvolnit ho tak tím, že díky němu něco vytvoříte, nebo posunete třeba nějaký projekt zase o kus dál. Důležité je si ale uvědomit, že stres je něco s čím je třeba pracovat a co je třeba mít, alespoň částečně, pod kontrolou. Protože tělo si pak nezpracovaný stres ukládá a jak jsem psala výše, může to vést k různým neblahým záležitostem.

Ale jak tedy se stresem pracovat? To vám prozradím v příštím článku, nebo se můžete už na nějaké tipy podívat ve videu níže. 

Pokud se vám tento článek líbil a chtěli byste, aby se povědomí o stresu dostalo ještě dál, budu moc ráda, když ho budete dále sdílet se svými známými.

Zároveň vás zvu ke sledování videa, které jsem o stresu natočila, kde už najdete i nějaké konkrétní tipy, jak se stresem pracovat.

Image by jcomp on Freepik /  Image by pikisuperstar on Freepik

Mladá dívka s duší umělce. Nadšenec. Milovnice tance, literární tvorby a přírody. Nepohrdne ani kvalitní kulturou, vážnou hudbou a dalšími podivnostmi. Třeba jako převlékání do kostýmů. Zkrátka zcela normální člověk!

2 komentáře

  • Raja Luthriela

    Mě strasují různé věci. Nejhorší je to v práci. Takové ty chaotické a neklidné situace. A nejhoší je, když člověk musí spolupracovat s někým protivným a nepříjemným.
    Navíc dělam manuální a sá se ríct že i fyzivky náročnou práci. Takže nejen že se člověk vyskytuje v prostředí s nepříjemnými lidmi, ale navíc ještě osm hodin v kuse musí stát na nohou, popřípadě pobíhat dva metry sem a dva metry zpátky. A člověka pak bolí celé tělo a člověk nemá močnost ani na pět minut si odpočinout. Mě od stresu mepomůže ani pohyb. Možná o víkendu nějaká nenáročná procházka. Ale účinější je napustit si vanu horké vody a do toho si dát nejakou pěnu nebo koupekovou sůl.

  • Čerf

    Myslím, že nárazový stres nevadí zdaleka tolik jako stres chronický. já jsem s po léta ukládaným stresem naložil tak, že jsem opustil zaměstnání (které se prý neopouští :-)) a udělal jsem si dva roky prázdnin, během kterých jsem dělal jen to, co jsem dělat chtěl. Úplné antistresové lázně :-).

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Share via
Copy link
Powered by Social Snap